STATOKINETICKÉ DIVADLO OPUS Č. 23

STATOKINETICKÉ DIVADLO OPUS Č. 23


Diplomatická one-man show - performance na pseudoniterné téma.

:::::.....
V roce 2002 u příležitosti prvního ročníku hranického divadelního festivalu LÁHOR byl po deseti letech "oprášen" projekt známý veřejnosti pouze a jen z divadelní literatury, který ale přitom ve skutečnosti nikdy neexistoval.

:::::.....
Statokinetické divadlo Opus č. 23 (SKD) vzešlo z Dekadentního divadla Beruška (DDB) takovým způsobem, že jeden z jeho herců (Jiří Nezhyba) byl tedy ponouknut nápadem zhmotnit do té doby fakticky neexistující, v určitý divadelní tvar, který by existencí zatížen byl...
Na DDB a jeho "slávě" nově založené divadlo jednoho herce tak začíná žít vlastním životem.

:::::.....
Přečtěte si úvodní text ve vtipné formě naznačující něco z poetiky Statokinetického divadla Opus č. 23

:::::.....
Premiérové vystoupení:
Název: Pierot
28.6.2002 Hranice - divadelní festival Láhor
hudba: MIX - Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll, opus č. 23

2. vystoupení:
Název: Dottore
21.6.2003 Hranice - divadelní festival Láhor 2
hudba: MIX - Alois Hába: komorní tvorba


3. vystoupení:
Název: Stravinského stravenky
21.10.2003 Praha - Divadlo Na zábradlí - X. ročník festivalu ...Příští vlna/Next Wave...
hudba: MIX - Igor Stravinskij: Ebony Concerto


4. vystoupení:
Název: Urozený vlk
17.1.2004 Lipník nad Bečvou - vernisáž výstavy fotografií Hynka Poláka
hudba: MIX - Sergej Prokofjev: Péťa a vlk, klavírní sonáty


:::::.....
Narozdíl od svého mateřského souboru - DDB - Statokinetické divadlo ve svých představeních výrazněji pracuje s (ne)pohybem a především pak se zapojením klasické hudby, která performance podstatně (nejen zvukově) (do)provází. Zatímco pojetí improvizací DDB je zjednodušeně řečeno díky Petrovi Markovi velice rychlé, asociační, střihové a díky Prokopovi Holoubkovi bizarně upřímné s humorem typu Omega - jediný herec Statokinetického divadla se zaměřuje spíše na vytváření celistvějšího "příběhu -> obrazu -> situace" v souznění s hudbou a jejím nábojem (vybírá si především hudbu, kterou je možno charakterizovat jako dynamickou, nervní, disonantní...). Krátce před představením zvolenou hudbu pomocí (v zásadě nahodilého) střihu a dalších úprav (delay, flanger, chorus, reverb, feedback) předem upravuje a poté ji nechává zaznít v nových souvislostech, které dotváří mluveným (improvizovaným) slovem a zpěvem.

:::::.....
V 2. z představení SKD byl hranickému publiku nabídnut výlet do duše a života významného moravského skladatele a experimentátora Aloise Háby. Právě v den představení (21. 6. 2003) jsme si mohli připomenout 110. výročí jeho narození.

Statokinetické divadlo na základě uvedeného představení naplánovalo připravit projekt dalších (fiktivních) životopisů (výletů do duše) slavných hudebníků a tento dále rozvíjet (popřípadě zahrnout do projektu i slavné nehudebníky - např. spisovatele, výtvarníky, vědce). V objektu jeho zájmu však nyní stojí především moderní skladatelé 20. století a tedy takové osobnosti jako Janáček, Martinů, Stravinskij, Šnitke, Šostakovič, Prokofjev a mnozí další.

V zatím předposledním představení bylo možno na prknech Divadla Na zábradlí v rámci divadelního festivalu ...Příští vlna/Next Wave... spatřit SKD v (jak napsal bulletin festivalu "Tsunami"): "poeticky psychotickém monologu o životě Igora Stravinského".

Zřejmě poslední vystoupení SKD se odehrálo na vernisáži fotografií člena UC Hynka Poláka v Lipníku nad Bečvou. Výlet do duše Sergeje Prokofjeva nabídnul nepřipraveným divákům zážitek, na který nebyl připraven ani protagonista SKD, který se po tomto představení rozhodl v zájmu vlastním i diváckém svou uměleckou divadelní dráhu zmrazit na dobu neurčitou, jak to vypadá dlouhou.


ZPĚT DOM