Od listopadu 2002 do března 2005 jsem byl zastupitelem města Hranice za volební stranu Příjemné Hranice.

Příjemný úder (PÚ) byla občanská iniciativa, v rámci které jsme společně s tahounem PÚ Jirkou Nebeským, a dalšími kamarády: Petrem Markem, Markétou Pavlištíkovou-Vystrčilovou a Liborem Ščerbou od října 1999 usilovali o zdravé politické i jiné ovzduší v Hranicích. Největší nebezpečí pro místní demokracii jsme viděli v chování lidí, kteří tehdy tvořili špičku Městského zastupitelstva.

Teprve těsně před termínem odevzdání kandidátních listin v roce 2002 se prostřednictvím bývalého (a po volbách 2002 aktuálně "vládnoucího") starosty Vladimíra Juračky z volební strany Hranice 2000 kontaktovali s PÚ další dvě skupiny lidí ["Fojtůova" a "Korábové"], kteří byli ochotni kandidovat za novou volební stranu v Hranicích. Příjemné Hranice (PH) tak vznikly v srpnu 2002. Konkrétně v pondělí 19. srpna 2002 se v cukrárně Archa sešlo 16 zájemců (+3 hosté), kteří si řekli, jak velký zájem o kandidaturu a práci zastupitele mají. Složitým hlasováním pak vzniklo pořadí na kandidátní listině. První místo na kandidátce získal Radek Fojtů, lídrem se stal Jiří J. K. Nebeský. Byl zvolen název Příjemné Hranice.

Již mé zvolení do zastupitelstva města Hranic bylo pro mne jistým překvapením, protože jsem kandidoval až z 6. pozice. Zároveň jsem však přece jen počítal s tím, že pokud PH ve volbách dostanou aspoň dva tři hlasy, můžu se dosti pravděpodobně zastupitelem stát. Ihned po volbách jsem však začal řešit, zda vůbec přijmout mandát zastupitele, protože v mezidobí od kandidatury do voleb jsem změnil působiště. Ukončil jsem totiž své dlouholeté studijní a pracovní angažmá v Praze a hledal si další vhodné zaměstnání. A v říjnu 2002 jsem nastoupil do Brna. Očekával jsem, že z dálky se bude zastupitelovat ne zrovna nejlépe, ale kolegové z PH mi pomohli v rozhodnutí, že nevzít funkci zastupitele by nebylo zrovna nejrozumnější řešení. Minimálně celý další rok jsem se snažil svůj handicap vzdálenosti od Hranic řešit jak to šlo, komunikoval jsem s kolegy přes e-mail, icq, mobilem, vracel se pravidelně do Hranic na víkendy, abych byl alespoň takto v kontaktu s hranickou realitou. Přesto "to nebylo ono", protože víkendový život má ke každodenní realitě a problémům přece jen dosti daleko ...

Koncem roku 2003 jsem proto začal řešit možnost svého odstoupení. Důvodem byla tehdy dálka, která mě oddělovala od života v Hranicích, a třeba také skutečnost, že jsem se pouze výjimečně zúčastňoval jednání koaličních stran před každým zastupitelstvem. Chybět v práci dva dny z týdne jsem si nemohl dovolit... Kolegové z PH mě ale přesvědčili, že odejít ze zastupitelstva pouze po jednom roce by nebylo především pro image PH nejlepší, protože jsme zatím prosadili jen velice málo z našeho programu a občané by můj krok a celkově situaci v PH mohli vnímat jako snahu vyhnout se odpovědnosti. Podstatným dalším důvodem však byla "aktuální nepřipravenost" mých možných nástupců z PH na výkon funkce zastupitele. V PH tehdy proto převládl názor, že lepší bude, abych byl "dobrým" zastupitelem Hranic na dálku z Brna, než aby v zastupitelstvu seděl "zatím nepřipravený" člověk z Hranic. Sám jsem se tedy zařekl, že dobře, že budu pokračovat, ale že budu jen zastupitelem v modu "ready" a nikoliv "on".

Do roku 2004 jsem ale přesto vstoupil s novou energií a myslím, že jsem byl na jednáních zastupitelstva poměrně hodně vidět či slyšet. Bohužel však koalice a zastupitelstvo začalo v mnoha případech, které se vztahovaly k mé doméně, tedy především k ochraně životního prostředí, rozhodovat podle mého názoru nedobře, krátkozrace, či zbytečně kompromisně, s čímž jsem se jen těžce smiřoval. Cítil jsem, že i když se snažím představit jim svůj názor, že je nemohu ovlivnit, a to třeba i proto, že nemám čas a prostor se s kolegy ze zastupitelstva bavit na koaličních jednáních či jen tak při běžném kontaktu v Hranicích, že prostě vystoupit až na jednání zastupitelstva je už pozdě... A tak po peripetiích se změnou územního plánu ve prospěch těžby štěrkopísku ve Slavíči, prodeji posledního zeleného plácku na Třídě 1. máje pro další supermarket (navíc Diskont Plus) a mnohých okolnostech kolem problematiky přivaděče na dálnici D47 se otázka mého dalšího působení v zastupitelstvu objevila opět na stole.

Již koncem roku 2004 jsem se tedy rozhodl ze zastupitelstva odejít. Nechtěl jsem svým působením a názory vnitřně "rozvracet" koalici, řekl jsem si, že "má témata" jsou již do značné míry vyčerpána a že bude lepší přepustit své místo někomu, kdo v Hranicích a Hranicemi skutečně žije a kdo může přinést nová témata. A hlavně jsem se rozhodl začít pořádně žít v Brně, což mi neustále pendlování mezi Hranicemi a Brnem bohužel neumožňovalo. Poté, co jsme celou situaci probrali v PH, jsme se s mou nástupkyní na místo zastupitele Zuzanou Korábovou dohodli, že v zastupitelstvu "vydržím" alespoň ještě do března 2005. Své rozhodnutí jsem pak při nejbližší možné příležitosti v lednu 2005 oznámil všem koaličním kolegům. Dne 1. března 2005 jsem poté zaslal starostovi města svou rezignaci.

I když jsem v zastupitelstvu skončil, neznamená to, že tímto definitivně opouštím Hranice a vzdávám se jakékoliv činnosti v jejich prospěch. Jsem přesvědčen o tom, že ve fungujícím městě by měl mít stejnou váhu hlas a názor jakéhokoliv občana, ať už je zastupitelem, studentem, podnikatelem, důchodcem, zaměstnancem, ženou v domácnosti nebo třeba nezaměstnaným, který se chce k čemukoliv, co považuje za podstatné z hlediska chodu města, vyjádřit. Věřím, že jisté předpoklady proto, aby takové hlasy aktivních lidí byly adekvátně vyslyšeny, jsme společně s kolegy z PH za svého působení v zastupitelstvu alespoň trochu pomohli vytvořit. Práce PH v tomto volebním období ještě není zdaleka u konce. Proto jim moc přeji, aby se jim dařilo prosazovat svůj program a dále přinášet především více transparentnosti, informací a pozitivních témat do života města tak, aby z něj mohly být skutečně příjemné Hranice pro všechny. Budu jim v tom již jen jako "obyčejný občan" nadále nápomocen.

Jiří Nezhyba ml.


 

 
vytvořeno dne 9. 3. 2005